Ichiban No Takaramono



Standard plemene Švédský vallhund


 

FCI Standard č. 14 / 13.02.2017

ŠVÉDSKÝ VALLHUND

(VÄSTGÖTLANDSKÝ ŠPIC)

(Västgötaspets)

ZEMĚ PŮVODU: Švédsko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 29.10.2013

POUŽITÍ: Pastevecký pes.

KLASIFIKACE FCI:               Skupina          5          Špicové a primitivní plemena.

                                           Sekce 3          Severští hlídací a pastevečtí psi.

Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Švédský vallhund je považován za původní švédské plemeno, ačkoliv stále není zcela jasná jeho příbuznost se psy typu  velšských korgi. Otázka, zda Vikingové přivezli psy typu korgiho z Britských ostrovů do Švédska, nebo psy podobné vallhundovi ze Švédska do Británie, nebude nikdy vyřešena. Moderní kynologické výzkumy se však domnívají, že västgötlandský špic je původem ze Švédska. Bez ohledu na jeho původ, mají zásluhy na uznání plemene hrabě Björn von Rosen a rektor Zetterstén. Počátkem 40. let minulého století tvrdil von Rosen, že tento starý typ pasteveckého psa stále existuje a pátral po něm v hrabství Väster Götland. Zejména v rovinách Vara objevil typově stejné jedince. Bylo jich málo, ale dost na to, aby Zetterstén mohl začít s chovem. Plemenný typ byl ustaven bez ztráty pracovních schopností.

CELKOVÝ VZHLED: Malý, nízkonohý a statný. Vzhled a výraz ukazují na bdělého, ostražitého a energického psa.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Poměr výšky v kohoutku k délce těla je 2 : 3. Vzdálenost nejnižšího bodu hrudníku od země nemá být nikdy menší než 1/3 kohoutkové výšky.

POVAHA / TEMPERAMENT: Ostražitý, energický, nebojácný a pohotový.

HLAVA: Suchá a poměrně dlouhá. Mozkovna a nosní hřbet jsou rovnoběžné.

MOZKOVNA:  Při pohledu zezhora i ze strany přiměřeně široká a zužující se rovnoměrně k nosu.

Lebka: Téměř plochá.

Stop: Dobře vyjádřený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Černá.

Tlama: Při pohledu ze strany je spíše tupá, jen mírně kratší než mozkovna.

Pysky: Dobře formované a těsně přilehlé.

Čelisti/Zuby: Spodní čelist je spíše tupá a silná, ale ne vyčnívající.  Dokonalý a pravidelný nůžkový skus, úplný a dobře vyvinutý chrup.

Oči: Středně velké, oválné a tmavě hnědé.

Uši: Středně velké, špičaté, vztyčené. Boltec je pevný od nasazení ke špičce, hladce osrstěný a pohyblivý. Délka boltce by měla lehce přesahovat jeho šířku u nasazení.

KRK: Dlouhý a silně osvalený, daleko dosahující.

TRUP:

Horní linie: Hřbet rovný, dobře osvalený.

Bedra: Krátká, široká a silná.

Záď: Široká a mírně spáditá.

Hrudník: Dlouhý, s dobrou hloubkou. Přiměřeně klenutá žebra. Při pohledu zepředu je hrudník oválný, při pohledu ze strany eliptický. Hrudník dosahuje do dvou pětin délky hrudních končetin a při pohledu ze strany je nejnižší bod hrudníku těsně za loktem. Předhrudí patrné, ale ne přehnaně výrazné.

Spodní linie a břicho: Břicho mírně vtažené.

OCAS: Vyskytují se dva typy ocasu: dlouhý; a všechny varianty délky přirozeně krátkého ocasu. V obou případech jsou povoleny všechny varianty nesení ocasu, žádná není předepsaná.

KONČETINY: Se silnými kostmi.

HRUDNÍ KONČETINY:

Plece: Lopatky dlouhé a uložené v 45° úhlu k vodorovné rovině.

Nadloktí: Trochu kratší než lopatky, svírají s lopatkami výrazný úhel. Nadloktí dobře přiléhají k žebrům, ale zůstávají velmi pohyblivá.

Předloktí: Při pohledu zepředu mírně zakřivená, ale jen tak, aby to umožňovalo volný pohyb podél spodní strany hrudníku.

Nadprstí: Pružná.

Tlapky: Středně velké, krátké, oválné, směřující přímo vpřed, sevřené, dobře tvarované, se silnými polštářky.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zezadu rovnoběžné.

Stehna: Široká a silně osvalená.

Kolena: Dobře zaúhlená.

Bérce: Jen mírně delší, než je vzdálenost od hlezenního kloubu k zemi.

Hlezna:  Dobře zaúhlená.

Nárty: Přiměřeně dlouhé.

Tlapky: Středně velké, krátké, oválné, směřující přímo vpřed, sevřené, dobře tvarované, se silnými polštářky.

POHYB: Harmonický, prostorný s dobrým vykročením a posunem.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Krycí srst je středně dlouhá, tvrdá, pevně přiléhající k tělu. Podsada měkká a velmi hustá. Srst je krátká na hlavě a přední straně končetin, může být delší na krku, hrdle, hrudníku a zadních stranách pánevních končetin.

Barva: Šedá, šedohnědá, šedožlutá, červenožlutá nebo červenohnědá. Světlejší srst ve stejném odstínu barev uvedených výše může být na tlamě, hrdle, hrudníku, břiše, na zadku, tlapkách a hleznech. Tmavší pesíky se objevují na hřbetě, krku a bocích. Světlejší srst na plecích, tzv. postrojové znaky, a na lících, je vysoce žádoucí.

Bílá je povolená jen v podobě úzké lysinky na hlavě, malých skvrn na šíji nebo jako málo znatelný „obojek“. Bílé odznaky jsou povolené na hrudních a pánevních končetinách a na hrudi.

VELIKOST A HMOTNOST:

Výška v kohoutku:      Psi:      33 cm (ideální výška).

                                    Feny:   31 cm (ideální výška).

Výška 2 cm nad touto výškou nebo 1 cm pod ní, je přípustná.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a na jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

      • Příliš krátkonohý (tělo nízko nad zemí).

      • Nevýrazný stop.

      • Špičatá tlama.

      • Chybění dvou P1 nebo jednoho P2.

      • Světlé oči dávající špatný výraz.

      • Uši nasazené příliš nízko.

      • Hrudník příliš hluboký nebo příliš mělký.

      • Příliš široké předhrudí.

      • Příliš šikmé plece.

      • Příliš krátká nadloktí.

      • Přeúhlené pánevní končetiny.

      • Chybění světlejší srsti na plecích nebo na lících.

    VÁŽNÉ VADY:

        • Krátká nebo okrouhlá mozkovna.

        • Krátká tlama.

        • Spodní čelist ustupující, úzká nebo slabá.

        • Klešťový skus.

        • Chybění stoliček (M3 se nepočítají).

        • Kapří hřbet.

        • Měkká a odstávající srst.

        • Srst příliš krátká nebo příliš dlouhá.

        • Chybění podsady.

        • Bílé odznaky na více než 30% povrchu těla.

        • Kohoutková výška výrazně odlišná od ideální výšky.

      VYLUČUJÍCÍ VADY:

          • Agresivita nebo přehnaná bázlivost.

          • Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.

          • Předkus nebo podkus.

          • Modré oči, jedno nebo obě.

          • Svěšené nebo polovztyčené uši.

          • Dlouhá, kadeřavá srst.

          • Černé, bílé, játrově hnědé nebo modré zbarvení srsti.

        Pozn.:

        * Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

        * Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.